Táta

     Přecházím v přízemí nemocnice čerstvě vytřenou chodbu. Cítím na sobě pohled mladé uklízečky. Teplo mnou prochvěje. U dveří se otočím, zase se dívá, je něčím fascinovaná. Třeba na ni působím nějakým skrytým kouzlem?

     „Promiňte,“ koktá uklízečka. „Připomínáte mi tátu, co před rokem zemřel. Jste mu tak podobný, ta holá hlava, vousy.“

     O pár dní později potkávám uklízečku na patře u maminky. Když mě spatří, strne. Chytá se za čelo.

     „Úplně mi přebíhá mráz po zádech,“ vrtí hlavou. „Je to možné? Ta podoba. Sedával v kotelně, nohu přes nohu, měl kostěné brýle, jejich tvar se podobal těm vašim, držel si je, protože mu chyběla jedna stranice, mžoural do knihy, takhle…“

     Uklízečka si nahlíží do dlaně a tváří se, jako by louskala nějaký text. 

Text: Roman Szpuk 

MINIATURY Romana Szpuka :

1. Uplakaný čert

2. Hrušky 

3. Vánoční vzpomínka

4. Co všechno ten nástroj dovede

5. Nešahej na ten sníh

6. Otto Hrdina

7. V údolí Losenice 

8. Pavoučice sněžná

9. Šla Kačenka podle vody

10. Vzpomínka na Krýmuse

11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

12. Letící oblaka

13. Pan Kodýdek

14. Cesta pulsu

15. Život a smrt

16. Deštníky

17. Poklady

18. Krucifixy

19. Velikonoční vejce

20. Koza v kapli

21. Kolečka vypálené trávy 

22. Boubínská noc

23. Ovečky

24. Bratři Kazarovi 

 25. Domov