Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - únor 2021


     

     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal 

     

     

    24. února:

    Ranní Boubín ukázal, že druhá únorová vlna saharského písku nebude zrovna krátce trvající záležitostí. 

    Podobně jako včerejšího večera během západu bylo i vycházející sluníčko dokonale utlumeno velmi nezvykle působící clonou, ...  

    ... již sice zvládalo průběžně proměnlivě barvit, ... 

    ... ale dál do krajiny přes ni opět nedosáhlo. 

    Pozdrav z daleké Sahary zkrátka vnutil Šumavě své vlastní umírněné odstíny. 

    Nemalým překvapením byla teplota, jež by se zrána dozajista dala očekávat nižší, nikoli doslovně opsaná z předešlého večera. Jen vítr se probudil k životu a spolu s rychlostí 4,9 m/s (17,64 km/h) změnil také směr, konkrétně z jihozápadního na čistě západní.

    Marno hledat Alpy či obvyklou nebeskou modř ... a kdo ví, zda něčím podobným nebude uvítáno ještě i zítřejší jitro ... 

     

    23. února:

    Včerejšího večera jsme se zde loučili s Boubínem vizí rozběhnutí ranního sluníčka po blankytné obloze. Jitro a celé dopoledne se však z barevného hlediska neslo spíše v duchu události popsané 19. února. Vida, jak nejen celou oblohu očekávaného blankytu zbaví, ale i krajinu pod ní promění další vlna saharského písku, nesena nad Evropu přílivem teplého vzduchu. Po mrazivé epizodě si únor ve svém závěru pojišťuje statut měsíce extrémů i z druhé strany, neboť dosažená hodnota +16,8°C zcela určitě nenáleží k zimním.

    A podepsala se i na stavu bílé pokrývky u dnes pro změnu kotrolované spodní sněhoměrné tyče. Ale sníh rozhodně nebyl tím, za čím se vyplatilo vyrazit vzhůru.

    Obzor se dle očekávání nechlubil nijak zvláštní dohledností a obloha až na jedinou výjimku v drtivé většině barevně i stylově ladila s výše zachycenou vimperskou. 

    Zmíněnou výjimku představoval západní směr, nápadný už jen tím, že ač se tu zcela viditelně loučilo sluníčko, nemělo obvyklou sílu, postačující za takových okolností barvit mnohem širší prostor. Inu, clona ze všudypřítomného saharského písku byla nanejvýš poctivá. 

    I tady teploměr překročil, byť ne tak výrazně, desetistupňovou hranici v kladném poli a převládající bezvětří s občasným symbolickým jihozápadním dýchnutím o síle 1,4 m/s (5,04 km/h) umožňovalo pobývat na rozhledně bez sebemenšího pocitu chladu pouze v košili. Jak v té souvislosti nevzpomenout, že ještě dvanáctého února tu zaznívaly úvahy o tři roky starých mrazivých rekordech a onoho roku 2018 v den odpovídající dnešku teploměr ukazoval zde viditelnou hodnotu pod nulou.  

    Úžasně rozptýlené světlo, ticho ... 

    ... a naprostý klid. To vše dohoromady ... 

    ... spoluvytvářelo v pravém slova smyslu posvátnou atmosféru, ... 

    ... jakou je nutno jedině osobně zažít. A původcem byl ... písek z daleké Sahary.

     

    22. února:

    Předposlední únorová neděle uvrhla vimperský dolík na celý den do mlhy, z níž ovšem bylo možno uniknout např. po staré silnici nad nemocnici a kamkoli dále, třeba až na Zhůří. Definitivní vysvobození města zpod inverzní přikrývky přineslo teprve dnešní ráno, oproti včerejšímu sice chladnější, ale svou povahou v každém případě jarní. Denní teplota pak dokázala vyskočit až k třinácti stupňům nad nulou, ...  

    ... takže se dalo očekávat, že i Boubínu se budou hájit barvy zimy čím dál obtížněji. Cesta vzhůru je aktuálně buď místy holá, nebo zcela zledovatělá a stav u vrchní sněhoměrné tyče hovoří jasnou řečí. Pro zjištění, co dokázala obleva za necelý týden, se tu nabízí srovnání s 16. únorem.   

    Jako skrze jemnou záclonu se očím přihlásily Alpy ... 

    ... a pozůstatky ještě ranního dění byly nejvíce patrné ... 

    ... zejména pohledem do vnitrozemí. 

    Krajina se zvolna ukládala k spánku za vzrůstajícího Venušina pásu, ... 

    ... jemuž by ovšem více slušela zcela jiná teplota. I jihozápadní vítr o rychlosti rovných 6 m/s (21,6 km/h) tentokrát působil vysloveně jarním dojmem. 

    Sluníčko, jež kleslo rovnou za Luzný, se zítra dozajista rozběhne po opět blankytné obloze. 

     

    21. února:

    Nejen z Boubína se nám může otevřít současný pohled na dvě téměř si podobné sourozencké dvojice šumavských hor, ... 

    ... jmenovitě Velký a Malý Roklan ... 

    ... a Malý a Velký Ostrý, aneb Prsa Matky Boží.  Je nicméně pravdou, že na boubínské rozhledně stačí pootočit hlavou, zatímco na Zhůří, kde se právě nacházíme, je k témuž zapotřebí vykonat příjemnou procházku.

     

    20. února:

    Sluníčko nám dává najevo svou stále vzrůstající sílu, dokáže velmi příjemně zahřát, ale navzdory tomu se stále dají na Šumavě najít místa, ... 

    ... která nám připomenou, ... 

    ... že se nacházíme teprve v druhé půli zimy. 

     

    19. února:

    V čase pokračujícího tepla nepokrytě jarního charakteru si lze připomenout další kuriozitu, byť svým počátkem datovanou kamsi k 7. únoru. Právě tehdy se začaly objevovat v médiích zprávy o tom, že do Evropy dorazí písek ze Sahary a obarví tehdy ještě hojný sníh. Pozoruhodné je, že dorazil i do Vimperka .... 

    ... a po odtání sněhu na jeho střechách byl k vidění ještě počátkem tohoto týdne. Dodejme k tomu, že právě přílivu vzduchu ze Sahary vděčíme za dřívější extrémní oteplení a v průběhu nadcházejícího víkendu se má situace o něco mírněji opakovat. Uvidíme tedy, zda se případně zdaří další podobné úlovky, neboť pozdrav z tak velké dálky a současně největší světové pouště přece jen nevídáme ve Vimperku zrovna každý den. 

     

    18. února:

    Průměrná denní teplota ve Vimperku povyskočila oproti včerejší o jeden a půl stupně, sníh je až na řídké výjimky v drtivé většině pryč. Jestliže předevčírem tu zaznělo slovo obleva ještě s jakousi opatrností, dnes vedle něj neexistuje žádné vhodnější, a to ani v případě Boubína. Spodní sněhoměrná tyč byla zdokumentována naposledy 12. února, a třebaže v daném mezičase mírně (ba spíš zanedbatelně) sněžilo i silně mrzlo, její verdikt nepřipouští pražádné pochybnosti.  

    Pohled z věže ostatně potvrdil, že jedině staré poctivé sněhové zásoby ... 

    ... spolu se skutečností, že zde teplota přece jen nestoupá stejnou měrou jako v níže položených lokalitách, jsou základem přetrvávající zimní iluze. 

    Po dvoudenní přestávce se navrátily bezvadně viditelné Alpy ...  

    ... a hned zavdaly důvod k pátrání po známých vzdálenostních raritách.

    Úspěch se dostavil! Klosterwappen sice, pravda, nevládl pondělní zřetelností, ba ani plně viditelným obrysem, ale na svém místě se rozeznat dal.  

    Stejně tak i Zugspitze, ... 

    ... která navíc spolu se svými sousedy zabodovala ... nu opět atmosférickým zrcadlením! Tentokrát však na rozdíl od mrazivé neděle 14. února přece jen tolik nepřekvapilo, ... 

    ... neboť aktuální teplotní vzestup mu byl rozhodně mnohem více nakloněn. Co naděláme, octli jsme se nad nulou a jižní vítr o symbolické rychlosti 3,6 m/s (12,96 km/h) sice nepatřičně, leč velmi sugestivně volal po jaru. 

    To má ještě více nežli týden (hovoříme-li o jaru meteorologickém, pevně začínajícím 1. března) či měsíc (v případě jara astronomického, startujícího obvykle 21. března jarní rovnodenností) času, ale vzbouzí velmi intenzivní dojem, že se hodlá ujmout vlády již teď. Dnešního dne se mu podařilo dokonce úspěšně zmást i vimperské včely, kolem poledního vesele vyletující z úlů, ač by měly ještě pokojně zimovat. S ohledem na pouhý necelý týden od etapy silných mrazů lze jistě hovořit o nefalšované kuriozitě.   

     

    17. února:

    Ještě zrána nebylo ani zřejmé, natož jisté, že nám den nakonec takhle krásně promodrá. Hned sice podnítil skrytou otázku, kolikrát asi zima na oplátku podobně vpadne do právoplatného hájemství jara, ale stalo se tak spíše na základě panující teploty - v průměru +7°C - než celkové převažující atmosféry, v níž spolu se zataženou oblohou nescházely ani deštivé okamžiky. 

    Však i večerní Boubín vnesl do nečekaně potěšuijícího slunečného blankytu razantní změnu ...

    ... a předvedl vlastně pravý opak toho, čím překvapil včera.  

    Z původně nenápadného houfování obláčků byla náhle neprostupná šedivá deka, jež se takřka v mžiku od západu natáhla ... 

    ... nad celou krajinu a začala ji opět častovat četnými smíšenými přeháňkami, ... 

    ... z nichž jednu drobnější vybrala též přímo Boubínu a jeho nejbližšímu okolí.  

    Z níže položených oblastí musel patrně celý tento úchvatný proces ... 

    ... působit jako další z četných pokusů naší hory o nasazení oblačné čepice, ... 

    ... leč tentokrát vše v krátké době směřovalo ... 

    ... k finálnímu protržení, ... 

    ... jako vždy plnému fantastických tvarových variací, ... 

    ... provázených úžasnými barvami. 

    Jihozápadní vítr o nárazové rychlosti 8,2 m/s (29,52 km/h) přihlížel jemné koketérii teploty s nulou - během výše popsané přeháňky se totiž zcela stejná odchylka od ní nacházela ještě v černém, tedy plusovém úseku teploměrné stupnice.   

    Za stále dramaticky se tvářící soumračné situace by patrně nikdo nepomyslel na možnost, že se dočká hvězdné oblohy. A přece k tomu došlo - vítr postupně vymetl vše, co shora překáželo, a zpáteční cestu tak mohl prozářit dorůstající měsíční srpek, obklopen svými nebeskými družkami. 

     

    16. února:

    Máme na vybranou: buď vše, co v posledních dnech předvádí počasí, vnímat jako napínavou hru, nebo naopak s klidem konstatovat, že tuhle houpačku přece na Šumavě dávno známe, takže nás nemá čím překvapit. Po mrazech, které se mimochodem oproti předpovědím "ztrhaly" skutečně dříve (viz 11. únor), je zkrátka na řadě oteplení. To dnešní ovšem začalo opět zavánět přímo oblevou - nejen troška sněhu, již přinesla noc, během dopoledne prozurčela vimperskými okapovými rourami do vodních toků. Aby také ne, jestliže se tu teplotě zalíbilo na bezmála devíti stupních nad nulou. Bude tedy opět na Boubínu, aby uhájil čest vrtkavé zimy, v nižších polochách dočasně vyklízející bojiště. Nasadil si k tomu jednu z poctivých, zdaleka viditelných čepic, zespoda budících dojem nezničitelnosti, a mnohé potenciální návštěvníky tak odrazujících od výstupu. Ten však bývá jedinou možností, jak nahradit dojmy realitou. A hle, milá čepice shora chvílemi propouštěla velmi slibné modrání, ...

    ... jež muselo překvapit i dnes narozeného, v rámci pandemické situace vzorně ukázněného sněhuláka, střežícího přístupovou cestu k rozhledně. 

    Kontrola vrchní sněhoměrné tyče vypověděla vedle primárního údaje též cosi o inteligenci některých návštěvníků. 

    Pobyt na rozhledně začal brzy vzbouzet dojem, že příjemná modř byla vyčerpána níže a teď bude následovat již jen záplatování a zevrubné posilování domněle chatrné čepice. Onen stav trval bezmála tři čtvrtě hodiny, ...

    ... během nichž se činil západní vítr o rychlosti 9,3 m/s (33,48 km/h), jako by snad chtěl aspoň částečně napravit stav, o němž informoval teploměr.

    Když už se zdálo, že nemá smysl déle prodlévat na vyhlídkové plošině a čekat na zázrak, tento se dostavil. Obloha a celá krajina pod ní se nejen opět vyladila do modrého nádechu, ale vedle již opuštěné rozhledny zasvítil srpek dorůstajícího Měsíce. Tedy honem nazpět vzhůru ... 

    ... za tentokrát zcela jiným divadlem, ... 

    ... jemuž sice již rychle ubývalo světla, ... 

    ... ale i tak přibylo působivých barev a zajímavých tvarů. 

    A nakonec, takřka za tmy, došlo i na aspoň symbolické rozloučení se sluníčkem, již hodinu se nacházejícím na cestě k protinožcům.  

     

    15. února:

    Kam se poděl včerejší bílý, sluníčkem zalitý Boubín? Jeden šok je skutečně vzápětí střídán druhým, ...

    ... i když změna počasí byla očekávána. Po výraznější mrazivé epizodě zima opět vykročila sněhovým směrem, šedivě zataženou oblohou se od západu blíží vlna srážkových přídělů. Těžko odhadnout jejich příští vydatnost, o kalamitu se patrně jednat nebude (leda bychom se nacházeli v Praze :-D ), leč k spolehlivé likvidaci ještě dnešního dopoledne uchvacujících barevných zimních kouzel tenhle monotónní úder postačí.

    Ale překvapivě nám zůstaly dosud viditelnými Alpy, ... 

    ... dnes dokonale čisté, maximálně brilantní ... 

    ... a nabízející dokonce - zde konkrétně napravo od vrcholu Plechého - běžně nevídané vrcholy, což je neklamnou známkou přetrvávajícího teplotního rozdílu v atmosféře, ... 

    ... byť již bez fata morgán. Klosterwappen se opět skví ve své ničím nezkreslené podobě. 

    K teplotnímu vývoji není co dodat, jedině připojit tradiční větrnou informaci - 6,8 m/s (24,48 km/h), po severní mezihře navrácených jihozápadnímu směru. Příští dny zjevně dají opět smysl fotografickému dokumentování sněhoměrných tyčí. 

     

    14. února:

    Když nad valentýnským ránem sestoupil vimperský mrazík na -17°C , zdálo se být jistým, že na Boubíně jej konečně bude této zimy možno zvát mrazem, neboť pokoří dvacetistupňovou hranici. Zdání však vystřídal šok, a to prakticky již na Kubovce, kde bylo hned o tři stupně tepleji. Cestou vzhůru pak začínalo být již jen pocitově zřejmé stále slabší štípání do tváří, takže tradiční umístění teploměru na obvyklé místo na zábradlí vyhlídkové plošiny rozhledny se neslo v duchu nebývalé nedočkavosti.  

    Přitom panovala špičková dohlednost, na jihu po dlouhé době zase vyšperkovaná brilantně viditelnými alpskými panoramaty. Ač tu mrazík nebyl vystřídán očekávaným aspoň dvacetistupňovým mrazem, jaký by v souhře všech vyjmenovaných okolností rozhodně nepostrádal svou logiku, ...

    ... ukázalo se, že naopak reálně panující teplotní rozdíl stačil na ... ano, atmosférické zrcadlení!  

    Pohled do dáli za Bobík odhalil zmíněný jev v oblasti rakouského pohoří Schneeberg, ... 

    ... přičemž nad zvlněnou inverzní hladinou se zákonitě hlásil co nejvýraznější objekt Klosterwappen. Příroda zase jednou vynesla dokonale omračující trumfové eso, ... 

    ... jehož účinek dal zcela zapomenout na to, že dnes se mimo jiné naplnilo, co bylo předpokládáno již na páteční jitro a rozhodlo tehdy ve prospěch večerního výstupu, totiž dočista vymetená obloha, ... 

    ... o jakou se fotografovo oko neopře. Je však nutno poctivě přiznat, že i za té situace odvedlo bezvadnou práci sluníčko, vedle zkrášlení smrkových korun též v podobě působivého Venušina pásu nad obzorem. 

    Rakouské Alpy se přece jen bližším pohledem ukázaly být zahalenými, místy prakticky plně, ... 

    ... jinde pro změnu způsobem částečně propouštějícím něco z jejich charakteristických obrysů. 

    A konečně tedy autentická výpověď teploměru, nedosahující ani hodnoty pátečního večera! Zeslábl i stále co do směru přetrvávající severáček, jmenovitě na 5,8 m/s (20,88 km/h). 

    Zůstává tak otázkou, kterým směrem vlastně má ta jinak mimořádně vydařená zima zase na chvilku nakročeno. 

    Zatím se vše zdá směřovat k naplnění závěrečné zmínky z jedenáctého února, ale vyloučena není ani možnost, že jeden šok tu bude vystřídán dalším. Nějaké překvapení nás rozhodně nemine.

     

    13. února:

    Podaří se šumavským potokům a říčkám opět naplno zamrznout? 

     

    12. února:

    Copak asi přinese dnešní palindromické datum 12.02.2021, které jsme si ve fotokronice avizovali již jednadvacátého ledna (http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18074) ? Tak zněla první časně ranní otázka, těsně provázená dilematem, zda dvanácté únorové sluníčko na Boubíně přivítat, či se tam s ním rozloučit. Zvítězila druhá varianta, neboť ráno se sice kolem rozhledny dala tipovat celkem bohatá inverze, leč s modře vymetenou, tedy fotograficky poněkud fádní oblohou, zatímco večer mohl přinést zajímavý, pestřejší vývoj. Ten pak byl již okolo poledne předznamenán oblačností od severu, jejíž přísun trval takřka nepřetržitě až do pozdního odpoledne, oblohu rozhodně velmi zdařile obohatil a jistě přinesl pěkné zážitky všem svátečním návštěvníkům naší krásné hory. Poslední bylo možno potkávat ještě v podvečer a mnozí si možná podle vývoje na obloze říkali, že si svůj výlet dobře načasovali. O tom koneckonců jistě nebylo pochyb, ale pravá boubínská zimní paráda přesto teprve čekala na své vyvrcholení. Obloha se sice zdánlivě zlověstně zatahovala a sem tam utrousila dolů hrstku osamělých vloček, avšak sluníčko si stále dokázalo najít svá pole působnosti, ať již výraznou stopou na zasněžených plochách, ... 

    ... nebo aspoň jejich jemným tónováním - zde například v oblasti kolem spodní sněhoměrné tyče, ...  

    ... prozrazující po nedávné oblevě velmi slušný dvanácticentimetrový přírůstek. Naměřený stav z posledního ledna nicméně zatím překonán nebyl.

    Jediné výraznější dění se na uvítanou odehrávalo všehovšudy směrem k Basumskému hřebenu a zatažený zbytek celého obzoru mohl svádět k domněnce, ... 

    ... že se tu nanejvýš v principu zopakuje scénář z osmého února. Pomineme-li, že tehdy bylo o poznání tepleji včetně klidnějšího větru, dnes se přece jen zdánlivá čepice držela od rozhledny dále a zcela jinak vyznívalo i celkové barevné ladění viditelné krajiny. Mnohé prozrazovaly především tónové proměny nejbližších, zase jednou bohatě sněhem a námrazami obalených smrků. 

    Mrazík zatím lehce koketoval s šestnáctým stupněm pod nulou, jejž v průběhu noci či k ránu dozajista překročí, sotva však natolik, aby ohrozil tři roky starý rekord ze sedmadvacátého února - viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/13490.  Vítr bylo zase jednou možno zvát severáčkem. Na severák by přece jen musel vynaložit větší úsilí nežli pouhých 6,2 m/s (22,32 km/h), na druhé straně je však nutno poctivě přiznat, že celá ta popsaná sestava uměla jednoho celkem slušně potahat za nos, ba vyvolat hřejivou vzpomínku na jinak veskrze protivnou roušku :-D . 

    Nu, o mlžnou čepici dnes skutečně nešlo, ... 

    ... obzor se po cca půlhodinkovém čekání krásně protrhal ... 

    ... a skutečně umožnil ... 

    ... rozloučení se sluníčkem, ... 

    ... sice již zapadlým, ... 

    ... ale stále ještě posílajícím nazpět své famózní pozdravy.

     

    11. února:

    Konečně se únor řádně pochlapil a předvedl, že aspiruje na post nejchladnějšího zimního měsíce. Ještě před týdnem nakročil k neuvěřitelné oblevě, již protáhl na celý svůj první víkend. Tentokrát však povolal do zbraně poctivější mrazík, který se i přes den dokázal držet poblíže desetistupňové hranice ...

    ... a mimo jiné umožnil ideálně sledovat a zachytit strukturu čerstvého, stále drobně obohacovaného sněhu. Není pak pochyb o tom, že v noci sestoupí ještě níž, a po nejedné zkušenosti z předchozích zim si tak vynutí otázku, kdy se "ztrhne". Zpravidla mívá kratší trvání, než jaká hádají meteorologové. Lze tedy očekávat, že milé rosničkáře nenechá vyhrát ani letos.

     

    10. února:

    Jak bylo naznačeno již včera, zima splácí své sněhové dluhy. A opět - jako zatím po celou dobu své vlády - jen pozvolna, ... 

    ... drobně, bez kalamit. Dobře ví, že právě tento způsob je ve výsledku nejtrvanlivějším. 

     

    9. února:

    Již převažující hvězdná noční obloha s minimem zbytkové oblačnosti posílila předpoklad změny ze včerejšího boubínského večera a dnešní jitro pak vše definitivně potvrdilo. 

    Však už bylo načase, aby se vleklá šedivá přikrývka nad krajinou zdvihla a rozplynula, ...  

    ... třebaže výhledově není vyloučen její návrat, resp. vznik nové. 

    V každém případě krajně potěšilo, ... 

    ... že sluneční paprsky se po překonání zbytkové obzorové bariéry opět mohly volně rozběhnout po nebeské klenbě a působivě zdobit vše, nač hravě dosáhly, ...  

    ... tedy třeba i temelínské páry. 

    Změna se ovšem za dané situace zákonitě týkala i pocitu chladu, ... 

    ... živeného jednak jihozápadním větrem o rychlosti 6,3 m/s (22,68 km/h) ... 

    ... a samozřejmě především teplotním poklesem, který se navíc v tomto týdnu nemá zastavit jen na aktuálně naměřené hodnotě. Očekává se dokonce její dvojnásobek.

    Zajímavě světelně modelovaný západní obzor poměrně brzy prozradil, ... 

    ... že slunečním kouzlům je dnes vyměřen velmi krátký čas, jmenovitě cca pouhé dvě hodiny, po nichž vše vystřídá další přísun husté oblačnosti. 

    Zima nám zkrátka dává najevo, že stále cítí svůj dluh v oblasti sněhových srážek a hodlá jej v nejbližších dnech opět začít splácet. 

     

    8. února:

    Noc z prvého na druhý únorový týden skutečně naplnila očekávání nového sněhu, který uvítal probouzející se pondělní vimperské jitro čerstvou čtyřcentimetrovou vrstvou (předpovídaných dvacet centimetrů se rozhodně muselo týkat jiných končin naší vlasti - nebylo-li jako nejednou spíše výplodem bezbřehé fantazie meteorologů), a opticky tak zrušil předčasné jarní kulisy. 

    Naše známé sněhoměrné tyče rovněž potvrdily mírný přírůstek, ... 

    ... leč stále v mezích oblevou způsobeného poklesu. Tady by pro dosažení, resp. překonání  dřívejšího stavu skutečně muselo napadnout oněch "dvacet čísel". 

    Již boubínské úbočí nabídlo očím dotek nízké oblačnosti s inverzí, ... 

    ... jejž rozhledna ve finále vyhodnotila ... 

    ... jako pravý opak čtvrtečních výjevů. 

    Poryvy převážně západního větru o rychlosti 5,7 m/s (20,52 km/h) již samy o sobě dávaly pocitově znát, co potvrdil i teploměr.  

    Zatímco ve čtvrtek Boubín čepici snímal, dnes si ji pro změnu nasazoval. Tato však slabými, sotva postřehnutelnými barevnými nádechy vzbouzela dojem, že by nemusela nutně náležet k nejtrvanlivějším. 

    Když pak v průběhu sestupu takto přiznalo své barvy i dávno zapadlé sluníčko, výrazně přiživilo myšlenku, že zítřejší ráno možná vnese do stávajícího scénáře zajímavé změny. 

     

    7. února:

    Nežli hledět do všudypřítomné husté mlhy, připomeňme si raději nedávnou pravou šumavskou zimní atmosféru, která se ostatně již dnešní noci má navrátit. 

     

    6. února:

    První únorový víkend startuje ... 

    ... do poctivé a vleklé mlhy, ... 

    ... připravené nepustit do nižších poloh jediný sluneční paprsek. 

     

    5. února:

    Takhle si momentálně stojí šumavská zima, ... 

    ... snad ale opět před aspoň mírným obratem. Na kaluže je v únoru skutečně brzo. 

     

    4. února:

    Tak nám v noci zase jednou pořádně zaburácel vichr. Od severozápadu. A do rána stihl nejednu silnici okolo Vimperka přizdobit nalámanými větvemi z okolních stromů. V rámci aktuálního vývoje počasí se ovšem dal očekávat, a pokud snad někoho vystrašil, jiného určitě pro změnu potěšil, neboť v každém případě chvílemi umožnil protrhanou oblačností nahlédnout do města i zářícím hvězdám. Jen Boubín již od Korkusovky prozrazoval, že ubránil velmi poctivou čepici. Tomu by se koneckonců při vzpomínce, kterak tu neuspěl ani mnohem silnější vichr z devětadvacátého ledna, nebylo možno divit, jenomže milá příroda měla zase jednou v rukávu přichystáno parádní překvapení.  

    Naše bájná hora totiž svou čepici přece jen smekla, a to způsobem, ... 

    ... který svým pomalým, napínavým tempem ... 

    ... za kouzelné spolupráce čerstvě se od protinožců navrátivšího sluníčka ... 

    ... dokonale umlčel všechna zbytečná slova. 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Dnešní výstup si kladl za cíl prozkoumat důsledky přetrvávající oblevy, jež všude níže vesměs takřka vymazala veškeré dosavadní poctivé zimní snažení. Ač jí i Boubín chvilkami zjevně poskytl pole působnosti, přece jen ve výsledku nechal teplotně promluvit nemalý výškový rozdíl ... 

    ... a totální likvidaci svých sněhových zásob nepřipustil. Obě sněhoměrné tyče ... 

    ... však nezapřely v porovnání s pondělním stavem (fotograficky nedokumentovaným, neboť stále přesně odpovídal hodnotám naměřeným o den dříve - jednatřicátého ledna - viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18074) znatelný úbytek.  

    Začínali jsme zmínkou o větru, skončeme tedy konstatováním, že v průběhu rána změnil směr na jihozápadní a nárazovou rychlostí 11,7 m/s (42,12 km/h) nakonec rozmetal boubínskou čepici na neudržitelné cáry. Postaral se tak o krásný slunečný den, jejž aspoň tady bylo možno stále zvát zimním. 

     

    3. února:

    Počátek února určitě není časem předjaří, ale dnešní pohled na Vimperk by klidně snesl kalendářní posun o měsíc vpřed. Teplota mezi sedmi až devíti stupni nad nulou konala své i na přilehlých stráních, k tomu navíc již skutečně velmi slušně pršelo, takže zbývá jediné - totiž prozkoumat, jak ustál tuto zdaleka ještě nekončící oblevu Boubín. O tom nám poví zítřek. 

     

    2. února:

    Ač máme Hromnice, vrzající skřivany by na prstech spočítal i bezruký. A to jim rozhodně nehrozilo zmrznutí - obleva za teploty šest i více stupňů nad nulou opět v bleskovém obratu zbavila vimperské střechy sněhu a očistila ulice od veskrze protivné slané břečky. Chvilkové odpolední jemné mrholení z celodenní šedivé oblohy pak jistě nelze brát za slibované srážky, ale své ještě může přinést noc. Únor bývá zpravidla nejchladnějším zimním měsícem, uvidíme tedy, dostojí-li této charakteristice i letos.

     

    1. února:

    Chtělo by se jednoduše říci, že únor navázal na zimní strategii, jakou nastolil jeho kalendářní předchůdce. Jakkoli to dozajista zní logicky a z širšího pohledu i odpovídá realitě, přece jen by nebylo poctivé upřít právě startujícímu měsíci, že se uvedl ve velmi dobrém světle, neboť nás ušetřil předpovídaných večerních přeháněk, které by s ohledem na probíhající oteplení byly namnoze dešťové a leckde hrozily zákeřnou ledovkou. Namísto nich jsme se dočkali poutavých výjevů na zprvu bohatě vybarvené obloze. 

    Teprve v čase slunečního západu vše začalo slábnout, ... 

    ... původně pestřejší barevná paleta pozvolna ustoupila převažujícím tónům modři ... 

    ... a jen lehké překvapení v podobě dokonale viditelných Alp ... 

    ... stále kontrastněji narušovalo ... 

    ... onu neúprosně sílící, avšak vlivem oparu současně na živosti ztrácející monochromatičnost. 

    Na scénu vkročil i hrdina loňských fata morgánových žní - Klosterwappen, dnes jen zcela prostě nasvícen posledními paprsky zapadajícího sluníčka, ale připomeňme si třeba jeho kreace z 15. prosince 2020 - http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18027

    Teplotní rozdíl oproti lednovému včerejšku (http://vimperk.eu/index.php/vimperk/18074) těžko zvát jinak nežli skokem. Hned dvěma změnami se pak prezentoval též vítr: předně vál zase jednou přímo od západu a současně více nežli dvojnásobně přidal na rychlosti - 7,2 m/s (25,92 km/h). 

    Vnitrozemí se namísto dramatických kontrastů pohroužilo do konejšivého mlhava, v němž se na první pohled mírně ztrácel i dosud nesvítící Vimperk. 

    Jihozápadní obloha na rozloučenou nepřehlédnutelně připomněla, ... 

    ... že co z ní nespadlo dnes, je stále ve hře pro příští dny, počínaje patrně hned zítřejšími Hromnicemi. Ačkoli ... kdo ví?

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2021 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2020  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2020 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2019

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2019

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2018  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2018

      

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2017

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2017 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #47 Čejkovi 2020-12-04 16:50
    Minulý týden jsme přijeli na Šumavu za sluncem (většina Česka a Čechů byla pod nízkou oblačností) - a za výhledem na Alpy. Slunce i Alp jsme si za tři dny užili vrchovatě.
    Jako bonus jsme se na boubínské rozhledně setkali před východem slunce se dvěma neuvěřitelnými lidmi. Zarytě hleděli do fotoaparátů a jen nadšeně komentovali přírodní výjevy kolem východu slunce.
    Jeden dorazil od Prahy za inverzí a druhý, který zasvěceně hodnotil meteorologické děje i horstva, byl pan Jan Tláskal z Vimperka, jak jsme zjistili doma na internetu.
    Setkání s panem Tláskalem byl výjimečný zážitek - takových „kouzelných bláznů“ jsme na cestách potkali jen pár, a to je nám 75. Po příjezdu domů jsme se stali závislými na jeho každodenních obrázcích a zasvěcených, vtipných i poetických komentářích.

    Manželé Čejkovi z Hradce Králové
    Citovat
     
     
    #46 Pavel Strnad 2020-11-26 16:14
    Milý pane Tláskale, viděli jsme se ve středu na rozhledně a dozvěděl jsem se od Vás neskutečnou spoustu fascinujících věcí o počasí meteorologii, alpských vrcholech atd. Projel jsem Vaši galerii a to je prostě BOMBA. Klobouk dolů za stovky úžasných fotek jednoznačně nejlepších které jsem ze Šumavy kdy viděl, navíc doplněných krásnými komentáři. Jako inverzního fanatika mě překvapila ta neuvěřitelná rozmanitost nízkých oblaků a mlh i jejich výšky, struktury, umístění, které jste za roky na Boubíně nastřádal. Nevěděl jsem, že je v tom až taková neuvěřitelná variabilita, opravdu každý den přináší nové, neopakovatelné poklady a nikdy se to nemůže omrzet. Závidím Vám ty spousty dechberoucích fotek a možnost být na těchto místech tak často. Na Boubíně se myslím, ještě někdy potkáme. Moc mě mrzí, že jsem tam nejel už v úterý protože dle Vašich fotek to byly neskutečné mlžné peřiny přes prakticky každé údolí, myslím že něco takového bylo i pro Vás ´´matadora´´ dost vyjímečné. Jak jsme se bavili chtěl bych se Vás zeptat na 2 alpské vrcholy ale k tomu bych asi potřeboval Váš e-mail, když si uděláte čas mi napsat budu rád (můj je v hlavičce). Mějte se hezky a ať Vás vaše krásná záliba dál těší. Moc rád jsem Vás poznal. Pavel Strnad
    Citovat
     
     
    #45 Klára Štangelová 2020-11-23 20:19
    Dobrý večer, pane Tláskale,
    chtěla bych Vám poděkovat za včerejší výklad o horách a mracích- potkali jsme se na Boubíně při západu slunce. Máte opravdu krásné fotky, těším se, až přidáte ty ze včera a ze zítřejšího východu slunce, o kterém jste nám povídal. Bohužel se na Boubíně zítra nepotkáme, ale doufám, že se shledáme někdy jindy při procházení krásami Šumavy.
    Mějte se hezky.
    S pozdravem, Klára Štangelová
    Citovat
     
     
    #44 Petr Ulman 2019-08-04 12:35
    Dobrý den. Právě spolu mluvíme na rozhledně a dáváte nám výborné info. Díky za poslání fotky naši zlínské skupinky.
    Citovat
     
     
    #43 Carsten Fastner 2019-04-28 11:14
    Važený pane Tláskale, velice Vám děkuji za fotografickou odpověď! Tyto obrázky jsou nejen velmi zajímavé, ale také moc krásné. Jaký je to úžasný svět na Šumavě!
    S pozdravem, Carsten Fastner
    Citovat
     
     
    #42 J. Tláskal 2019-04-22 21:01
    Vážený pane Fastnere, jsem velmi potěšen Vaším komentářem, za nějž Vám děkuji. Do okolí Borových Lad i Nového Světa z Boubína vidět je, ale správně jste odhadl, že okolní lesy jsou do té míry vzrostlé, že ze samotných obcí jako takových prakticky nevidíme nic. Z rozhledny lze pouze odhadnout, kde se nacházejí. V rámci příštího výstupu na Vás budu pamatovat snímkem uvedené lokality, abyste vše aspoň touto cestou viděl sám. S pozdravem JT
    Citovat
     
     
    #41 Carsten Fastner 2019-04-19 14:33
    Važený pane Tláskal, chtěl bych Vám poděkovat za vaši fotokroniku! Podívám se na ni skoro každý den a těším se vidět starý domov mé rodiny. Ale často se mě ptám, jestli existuje přímý pohled z Boubína do okolí Borových Lad nebo Nového Světa nebo Nové Huti? Je to možné, nebo jsou stromy a kopce příliš vysoké?
    Budu se těšit na Vaši odpověď a posílám moc pozdravů z Hamburku na krásnou Šumavu, Carsten Fastner (Omlouvám se, bohužel mluvím cesky jen špatně)
    Citovat
     
     
    #40 Pavla Hájková 2018-04-28 07:52
    Vážený pane Tláskale,
    děkuji za dokonalé fotografie a za povídání při výstupu na horu. Vaši energii a radost z Boubína odvážím do Volyně i do Liboce. Echo jsem také jednou zachytila v mlze v Polubném, ale zelené a modré odlesky Slunce, to je Váš jedinečný úlovek! Přeji Vám spousty dalších nečekaných šumavských zážitků a těším se na ně s Vámi.
    Pavla Hájková, zprostředkovate l banálních hypoték půjček a spoření u Wüstenrotu
    Citovat
     
     
    #39 Vladislav 2017-10-02 23:59
    Byli jsme tam v roce 1985, fantasie.
    Zoubci od Břeclavi
    Citovat
     
     
    #38 Cumbuch Mañana 2017-04-01 19:02
    Honzo jsi neúnavný ďábel, zase jsem koukal na tvůj březen, je to zas úžas co dokážeš navštívit, vidět, nafotit a zpracovat, zkrátka vybrat a udělat z toho tu nádheru. To by měla každý měsíc vycházet od tebe obrazová kniha. Další energii do tvého neúnavného těla a dobré světlo ti přeje
    Cumbuch Mañana.
    Citovat