Otevřený dopis poslanci Filipovi

 

 

 

 

Otevřený dopis poslanci Vojtěchu Filipovi

 

 

 

 

Pane poslanče Vojtěchu Filipe,

 

 

       vzhledem k tomu, že chcete zrušit lustrační zákon, rozhodl jsem se Vám poslat tento otevřený dopis.

 

       Vrátím se trochu do historie naší republiky. Po roce 1938 došlo k vlně emigrace a následně vyvraždění skupiny elity národa nacisty. Další katastrofou pro tuto zemi bylo vaše vítězství pracujícího lidu v únoru 1948. Začal třídní boj, následná emigrace, vraždění hrdinů odboje, vraždění vlastenců, boj proti církvi atd. Zločinecká KSČ se nezastavila před ničím, vražda JUDr. Milady Horákové, vražda generála Heliodora Píky, na následky zranění zemřel farář Josef Toufar.

 

       Kolektivizací zemědělství jste zdevastovali a zničili ráz krajiny, zničili jste venkov. Vyhnali jste a připravili o majetek mnoho statkářů a drobných zemědělců. Znárodněním jste zničili náš průmysl. Zlikvidovali jste drobné živnostníky a podnikatele.

 

       Další vlna emigrace přišla po roce 1968. Pak došlo k čistkám a prověrkám. Byli vyházeni lidé vzdělaní, odborníci, profesoři, učitelé, vlastenci. Lidé, kteří nesouhlasili s okupací naší vlasti byli nahrazeni neschopnými, či všehoschopnými kolaboranty. Za čtyřicet let vládnutí jste zničili morálku tohoto národa a následky vašeho bolševického řádění pociťujeme dodnes. Především je to patrné na výsledcích voleb. Konkrétně při poslední volbě prezidenta. V zahraničí s obrovskou převahou vyhrál pan profesor Drahoš. No a u nás pomstychtivý, sebestředný lhář Ing. Zeman. Této zemi skutečně chybí elita národa. Proto vy a vaše strana můžete být v parlamentu, proto můžeme mít premiéra, který donášel STB, který je trestně stíhán a je ve střetu zájmů. Rovněž tak se může stát místopředsedou poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Vaše propaganda totiž funguje dokonale.

 

 

 

       Nyní tedy k tomu podstatnému a to je lustrační zákon.

 

 

(1) Předpokladem pro výkon funkce uvedené v § 1 je, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl

a) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

b) evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

d) tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od stupně okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,

e) pracovníkem aparátu orgánů uvedených pod písmenem d) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,

f) příslušníkem Lidových milicí,

g) členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. 8. 1968,

h) studentem na Vysoké škole Felixe Edmundoviče Dzeržinského při Radě ministrů Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra Svazu sovětských socialistických republik nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách.

 

 

 

       Všechny odstavce tohoto zákona jsou aktuální i po třiceti letech od Sametové revoluce. Dovolil bych si vyjádřit paralely a to NSDAP – KSČ. Jedna měla v programu rasový a druhá třídní boj. SA (Sturmabteilung) – Lidové milice, obě ozbrojené složky své státostrany.

 

 

       Pane poslanče, naše demokracie je mladá a křehká. Musí se bránit a k tomu tento lustrační zákon slouží. Není přece možné, aby příslušník STB a její donašeči pracovali ve státním aparátu. Stačí, že z jejich řad máme poslance a členy vlády. Vy jste v televizním duelu vyslovil větu, že lustrační zákon je diskriminační. Dobře, pane poslanče a co tedy diskriminace za dobu čtyřiceti let vašeho vládnutí? Členové KSČ byli občané první kategorie, rudá knížka byla víc než maturita, či vysokoškolský diplom. Na pracovištích byly základní či závodní organizace státostrany, které rozhodovali o všem, ne ředitel či vedení podniku, nýbrž topič se základním vzděláním, který nedokončil ani taneční, ale byl předsedou strany.

 

 

       Kdo nebyl členem strany, či jeho rodiče daleko hůře byl přijat ke studiu na střední či vysokou školu. Lidové milice, ozbrojená pěst dělnické třídy, která neměla oporu ani v zákonech té doby. Členové, taťkové, kteří v roce 1969 neváhali střílet do vlastních lidí. Podíleli se na potlačování všech protirežimních demonstrací. A to až do roku 1989.

 

 

Zadrátovali jste hranice a neváhali střílet do vlastních lidí, kteří chtěli „jenom“ svobodu. Ve vašich kriminálech byli političtí vězni.

 

 

       Naši vlast jste uvrhli do absolutního marasmu, lež se stávala pravdou a pravda trestným činem. Pane poslanče a Vy máte tu drzost a odvahu navrhnout zrušení tohoto pro demokracii velmi důležitého zákona!!!!!!

 

 

 

Vimperk 18. února 2020

 

Bohumil Kantor
Vimperk

{jcomments off}